Změna tzv. spotřebitelské právní úpravy

Podle studie Evropské unie zažije přibližně každý pátý spotřebitel právní problémy při nákupu zboží a služeb. Na evropské půdě byl proto přijat balíček předpisů týkající se alternativních řešení spotřebitelských sporů, souhrnně nazývaný jako směrnice o ADR. K implementaci došlo až v závěru loňského roku přijetím dlouho očekávané novely zákona o ochraně spotřebitele, která však obsahuje i další změny.

Novela zákona o ochraně spotřebitele tyto nejdůležitější změny:

novelou je zavedeno několik změn týkající se definic, kdy došlo k rozšíření definic – výrobek/služba jsou veškeré věci/činnosti včetně práv a závazků určené k nabídce spotřebiteli, nově jsou vymezeny termíny jako obchodní praktika, obchodní sdělení, rozhodnutí ohledně koupě, nepatřičné ovlivňování spotřebitele a jiné termíny, což napomáhá jednoznačnému výkladu ustanovení zákona a terminologickému souladu s občanskoprávní úpravou, došlo také ke vtělení definice spotřebitelské soutěže, když spotřebitelskou soutěží se rozumí taková soutěž, kdy podmínkou účasti je nákup, doložení nákupu a v přímé souvislosti s propagací se zavazuje prodávající vyplatit účastníkům určeným náhodným výběrem peněžité nebo nepeněžité ceny;

s účinností od 28. 12. 2015 došlo k úpravě ustanovení týkajících se nekalých obchodních praktik, kdy úprava je nově nyní přísnější a zakazuje širší okruh nekalých obchodních praktik, které zahrnují:

klamavá konání – jde například o věcně nesprávné informace, zavádějící informace, a další jednání která již byla upravena zákonem jako klamavé obchodní praktiky – tato jednání vedou spotřebitele k omylu a to ať již uvedením zcela nesprávné informace, tak rovněž uvedením informace pravdivé, která však určitým způsobem klame;

klamavá opomenutí – zejména jde o opomenutí informování o podstatných informací vedoucí ke změně rozhodnutí spotřebitele – taktéž zatajení či nejasné sdělení informace se stejným výsledkem, neuvedení povinných informací nebo například sdělení informace nesrozumitelně, a další činnosti, které vedou ke klamání spotřebitele;

agresivní obchodní praktiky – zde se jedná o nejagresivnější obchodní praktiky, které výrazně zhoršují možnost volby spotřebitele či jeho svobody při nákupu, je zde zachováno původní znění předpisu – např. výrazné zhoršení svobody spotřebitele, obtěžování apod.;  

Za nekalou soutěž se považují veškerá jednání vůči spotřebiteli, která jsou v rozporu s požadavkem odborné péče a podstatně narušují (případně k narušení nedojde, avšak jednání narušení může způsobit) ekonomické chování spotřebitele, spotřebitel tedy například zakoupí určitý produkt, který by bez užití praktiky nezakoupil. Uvedené tři skupiny nejsou úplným výčtem, zákon zakazuje i další neuveřejněné nekalé praktiky, které narušují nebo jsou způsobilé narušit ve vztahu k výrobku či službě ekonomické chování spotřebitele;

od 01. 02. 2016 je potřeba poučit spotřebitele jasným, srozumitelným a snadno dostupným způsobem o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, který je pro daný typ nabízeného výrobku věcně příslušný. Informace musí zahrnovat též internetovou adresu tohoto subjektu. Informace musí být obsažena ve smlouvě, případně obchodních podmínkách. Jestliže prodávající provozuje internetové stránky, musí uvést tyto informace i tam; všeobecné obchodní podmínky je možno přizpůsobit až do třech měsíců od účinnosti novely;

od 01. 02. 2016 došlo k rozšíření předmětu zákona o ochraně spotřebitele o mimosoudní řešení spotřebitelských sporů (tzv. ADR), původní zákon toto sice předvídal avšak bez uvedení konkrétních ustanovení, pouze v rámci informační povinnosti. Nově je vytvořen systém mimosoudních řešení spotřebitelských sporů, spotřebitel není nucen žalovat, avšak může se obrátit s návrhem bez úhrady poplatků na určené instituce. Systém se však netýká například zdravotních služeb (včetně zdravotnických prostředků). Podrobnosti o této novince je možno nalézt v aktualitách na našich webových stránkách http://www.kmvs.cz .

Nad rámec uvedeného byla začleněna tato nová ustanovení:

byl zpřesněn již existující zákaz užívání linek s vyšší než běžnou cenou hovoru;

byla přijata ustanovení zakazující nabízení, prodej či skladování výrobků porušující práva duševního vlastnictví;

v neposlední řadě bylo novelou zákona o ochraně spotřebitele zavedeno v souvislosti s obchodními praktikami oprávnění dozorového orgánu (ČOI) vyžadovat ve správním řízení po prodávajícím prokázání správnosti tvrzení. V případě, že prodávající nebude moci prokázat některé skutečnosti, presumuje se nesprávnost skutečností;

nově jsou rovněž upraveny přeshraniční spory, kde bude pomáhat řešit mimosoudně Evropské spotřebitelské centrum Česká republika;

rovněž je nově upravena možnost informační databáze o bonitě spotřebitelů pro informace pro prodávající o nesolventních kupujících.